Vše o solárních panelech a fotovoltaice

Jaký je rozdíl mezi solárními panely a fotovoltaikou

tyto dva systémy absorbování solární tepelné energie mají úplně odlišné cíle. Fotovoltaické panely jsou nainstalovány za účelem přeměny tepelné energie na elektrickou energii, naopak solární panely slouží k přeměně slunečního záření na teplo. To vysvětluje, proč tyto přístupy nejsou v konkurenci mezi sebou. Místo toho mohou navzájem doplňovat své účinky.

ZDARMA – cenová nabídka na fotovoltaiku

---

Jak se dělí solární panely

Monokrystalické fotovoltaické panely

Vzhledem ke své elegantní černé barvě lze tyto solární panely okamžitě identifikovat. Jejich výroba zahrnuje precizní řezání tenkých plátků (waferů) z jediného monolitického křemíkového krystalu. Tento proces jim propůjčuje několik výhodných charakteristik, avšak zároveň je zodpovědný za náročnost výroby.

Mezi všemi variantami fotovoltaických článků vyniká monokrystalický typ nejvyšší efektivitou, a to kolem 20 % za optimálního osvětlení a úhlu expozice. I přes náročný výrobní proces zahrnující tento typ fotovoltaický panel stále často vyšší pořizovací náklady. Nicméně díky neustálému technologickému pokroku se rozdíl v ceně postupně stírá.

Monokrystalické solární panely vynikají na střechách s omezeným plošným prostorem, které jsou ovšem schopny optimálně nasměrovat směrem k slunci. V takových podmínkách dosahují maximálního výkonu ve srovnání s jinými typy solárních panelů.

Polykrystalické (multikrystalické) fotovoltaické panely

Zde se jedná o panely, jejichž wafery jsou vyřezány z bloku obsahujícího více menších křemíkových krystalů, a proto mají charakteristickou modrou barvu. Výrobní proces těchto článků je méně náročný a často zahrnuje i zbytky z výroby monokrystalických fotovoltaických panelů.

Polykrystalické panely nabízejí účinnost zhruba v rozmezí 15 až 17 % za optimálního osvětlení. Jejich předností je schopnost lépe zachytávat světlo, které přichází pod ostrými úhly. Tímto způsobem je výkon rozložen rovnoměrněji během dne.

Pokud vaše střecha nenabízí možnost optimálního nasměrování panelů proti slunci, může být výhodné zvolit právě polykrystalické panely. Tyto fotovoltaické panely, sestavené z mnoha různě orientovaných křemíkových krystalů, lépe zpracovávají rozptýlené světlo za nepříznivého počasí nebo odražené světlo v hustěji zastavěných oblastech. Výsledkem je stabilní výkon i v proměnlivých podmínkách během dne.

---

Co stojí fotovoltaika

Cena fotovoltaické elektrárny se obvykle pohybuje v rozmezí zhruba 250 000 až 600 000 Kč. Návratnost investice je podmíněna tím, zda máte možnost získat dotaci nebo využít daňové úlevy. Pokud ne, doba návratnosti se obvykle pohybuje mezi 7 až 10 lety. Celková cena je ovlivněna mnoha faktory, které nyní stručně rozebereme.

Počet a výkon solárních panelů

Výkon solárních panelů je dán potřebou vygenerovat určité množství elektřiny. Obecně lze říci, že cena fotovoltaického systému za 1 kWp (kilowatt peak) výkonu se pohybuje mezi 25 000 až 45 000 Kč.

Množství solárních panelů by mělo odpovídat vašim požadavkům – zda chcete pokrýt jen část spotřeby elektřiny nebo kompletně zásobovat celou domácnost. S rostoucím výkonem fotovoltaiky se samozřejmě zvyšuje i celková cena systému.

Bateriové úložiště

Většina elektřiny je generována během dne, obzvláště v době od 9 do 17 hodin. Zde může být výhodné získat bateriové úložiště, které umožní uchovat vyrobenou elektřinu pro pozdější využití.

Ceny baterií se pohybují mezi 25 000 Kč až 400 000 Kč. Velikost bateriového úložiště je určena nejen počtem baterií, ale také jejich kapacitou, obvykle 2,4 až 15 kWh.

ZDARMA – cenová nabídka na fotovoltaiku

Virtuální baterie

Tato služba je nabízena vybranými dodavateli energie a umožňuje vám využít virtuální účet pro ukládání přebytků elektřiny vyrobené a uložené v distribuční síti. Cena této služby se pohybuje mezi 50 až 100 Kč měsíčně za každý 1 MWh/rok.

Solární střídač

Pro přeměnu stejnosměrného proudu (DC) generovaného panely na střídavý proud (AC) potřebujete solární měnič/střídač. Cena solárního střídače závisí na jeho výkonu a typu – jednofázové střídače stojí mezi 20 000 až 40 000 Kč, třífázové začínají na 30 000 Kč.

Cena instalace fotovoltaiky

Cena instalace je individuální a závisí na zvolené společnosti. Obvykle se pohybuje mezi 3 000 až 5 000 Kč za 1 m². Další náklady zahrnují nosné držáky panelů (1 500 – 2 000 Kč), kabeláž (od 30 Kč/metr) a další.

Orientační cena fotovoltaického systému

Například fotovoltaický systém obsahující 12 panelů s výkonem 5,4 kWp, třífázovým střídačem a bateriemi může stát kolem 480 000 Kč. Při získání dotace se cena může snížit na méně než 300 000 Kč. Cena však závisí na komponentách a zvolené společnosti.

---

Jaké jsou druhy solárních panelů

Pokud si nastíníme základy fungování fotovoltaických solárních panelů, můžeme si prozkoumat jejich různé varianty:

Polykrystalické Fotovoltaické

Panely Polykrystalické fotovoltaické panely jsou vyrobeny z křemíku. Během výrobního procesu se křemík roztaví, smísí s atomy boru a následně se nechá tuhnout do velkých bloků. Tyto bloky křemíku jsou poté rozřezány na tenké plátky a pokryty antireflexní vrstvou. Bohužel, na hranicích krystalů dochází k drobným ztrátám, což činí polykrystalické fotovoltaické panely mírně méně účinnými. Nicméně, výrobní náklady jsou nižší, což je jejich výhodou.

Výhody polykrystalických fotovoltaických panelů:

• Nižší výrobní náklady, což se promítá do cen
• Vhodné pro střechy s nepříznivou orientací

Nevýhody polykrystalických fotovoltaických panelů:

• Méně účinné než monokrystalické varianty
• Vyžadují více prostoru pro instalaci

Monokrystalické Fotovoltaické Panely

Monokrystalické fotovoltaické panely jsou rovněž vyrobeny z křemíku. Odlišný výrobní proces zahrnuje řezání plátků přímo z monolitického křemíkového bloku. Tento postup eliminuje problém omezení krystalů a ztrát. Monokrystalické panely dosahují vyššího výkonu, avšak jsou též dražší.

Výhody monokrystalických fotovoltaických panelů:

• Vysoká, stabilní účinnost bez ztrát
• Menší plocha potřebná pro instalaci
• Různé barevné provedení a dlouhá životnost

Nevýhody monokrystalických fotovoltaických panelů:

• Vyšší výrobní náklady, což zvyšuje cenu
• Dražší investice, ale s vyšším výkonem

Amorfní Fotovoltaické Panely

Kromě více známých polykrystalických a monokrystalických variant existuje i jiný typ fotovoltaických panelů, které se vyrábějí odlišným způsobem. U amorfních fotovoltaických panelů je polovodič pokrytý nosným materiálem. Tento proces vyžaduje méně materiálu, což ale znamená i nižší výkon těchto panelů. Jejich výhodou je nízká hmotnost.

Výhody amorfních fotovoltaických panelů:

• Nízká hmotnost díky použitému postupu
• Menší spotřeba materiálu při výrobě

Je důležité si uvědomit, že volba mezi těmito typy závisí na vašich specifických potřebách a podmínkách. Každý typ má své výhody a omezení, které je třeba zvážit při rozhodování o instalaci fotovoltaického systému.

---

Jak se zapojují solární panely

Různé Možnosti Propojení Fotovoltaických

Panelů Při použití jednoho fotovoltaického panelu je situace jednodušší. Stačí spojit kladný (+) výstup panelu s kladným (+) vstupem solárního regulátoru a záporný výstup (-) s odpovídajícím záporným vstupem. Nicméně, při použití více solárních panelů se situace mírně zkomplikuje, ale nemusí být tak složitá, jak by se mohlo zdát.

Je důležité propojovat pouze stejné typy panelů, tedy ty s identickými technickými parametry, výkonem a od stejného výrobce. Například pokud spojíte do série dva panely – jeden menší s nižším výstupním proudem a druhý větší s vyšším proudem – celkový výstupní proud bude omezen na hodnotu menšího panelu.

Existují tři základní způsoby propojení fotovoltaických panelů: sériové, paralelní a sérioparalelní.

Sériové zapojení zvyšuje výstupní napětí, zatímco proud zůstává stejný. Paralelní zapojení zachovává celkové výstupní napětí, ale zvyšuje proud. Sériově-paralelní zapojení kombinuje oba tyto efekty, což vede ke zvýšení napětí i proudu (v závislosti na konkrétním zapojení).

ZDARMA – cenová nabídka na fotovoltaiku

Ať už zvolíte kterékoliv zapojení, výstupní výkon z panelů zůstává stejný. Uvažujme příklad dvou fotovoltaických panelů s nominálním napětím 12 V (reálný max. výstupní napětí za zatížení bude 17 V) a max. proudem 6 A. Pokud je spojíme sériově, dosáhneme nominálního napětí 2 x 17 V = 34 V a proudu 6 A, což znamená maximální výkon 34 V x 6 A = 204 W. Při paralelním spojení bude mít systém nominální napětí 17 V a proud 2 x 6 A = 12 A, což opět dává výkon 17 V x 12 A = 204 W.

Při volbě zapojení je důležité zvážit nejen technické aspekty, ale také praktičnost. Na trhu je například více spotřebičů pracujících na 12 V než na 24 V. Při návrhu napětí systému je tedy vhodné zvážit i tuto stránku věci.

Ochrana proti zpětnému proudu je důležitá, zejména u série propojených panelů. Obvykle je tato ochrana zajištěna solárním regulátorem, ale některé panely již mají vestavěné ochranné diody. Tyto diody jsou instalovány kvůli ochraně proti nežádoucím proudu v různých konfiguracích zapojení. Při spojování větších celků je nutné zvážit i vhodný průřez propojovacích vodičů.

Důležité je používat kvalitní solární kabely s nízkými ztrátami a dobrými provozními parametry, zejména u větších výkonů. Správným zapojením a výběrem komponent lze dosáhnout optimálního výkonu celého systému.

Panely s výkonem do 20 W bývají často bez vestavěných ochranných diod, ale u větších panelů jsou obvykle již diody součástí designu. Ochranné diody bývají často dvě. První dioda slouží k ochraně panelu při sériovém zapojení s dalšími panely. V případě, že je jeden ze sériově spojených panelů zastíněn, může na něj působit proud z ostatních panelů, což by v extrémním případě mohlo vést k poškození zastíněného panelu a omezení celkového výkonu systému. Ochranná dioda umožní tomuto proudu obejít zastíněný panel (tzv. „ByPass“). Tato dioda je připojena paralelně k panelu. Druhá ochranná dioda zajišťuje, že při paralelním spojení panelů nedochází k „vyrovnávání proudů“ mezi slabším a silnějším panelem. To zabrání situaci, kdy v době, kdy je napětí na panelech nižší než v akumulátoru (např. po západu slunce), by docházelo k vybíjení akumulátoru zpětně do fotovoltaických panelů. Tato ochranná dioda je spojena sériově s panelem.

I když vestavěný solární regulátor bývá často vybaven ochranou proti zpětnému proudu, je vhodné přidat ochranné diody k panelům, pokud tyto diody nejsou již součástí designu. To platí zejména při spojování většího počtu panelů do větších celků.

Panely s výkonem kolem 50 W mají obvykle šroubovací svorky na výstupu pro připojení vodičů. U větších panelů nad 50 W jsou již často použity solární konektory. Na výstupu panelu jsou dvě krátké kabely, na jejichž koncích se nachází párové solární konektory.

Pro propojovací vodiče je doporučeno použít speciální solární kabel, který má výborné parametry pro nízké napěťové systémy a zvládá vysoké proudy. Tento kabel je navíc vysoce odolný a má dlouhou životnost s minimálními ztrátami.

Závěrem je třeba zdůraznit, že správné zapojení a volba vhodných komponent jsou klíčové pro zajištění optimálního výkonu a dlouhé životnosti fotovoltaického systému. Při dodržení správných postupů a péči o kvalitní instalaci lze efektivně využívat energii získanou z fotovoltaických panelů.

---

Jaké napětí má solární panel

Napětí jednotlivých panelů se typicky pohybuje v rozsahu od 12 do 100 V. Fotovoltaické panely, které jsou běžně dostupné na trhu, lze rozdělit do dvou hlavních kategorií – krystalické a tenkovrstvé.

Krystalické panely (fotovoltaické panely s krystalickými články) jsou často složeny z 60 nebo 72 krystalických křemíkových článků. Napětí na bodu maximálního výkonu těchto panelů se obvykle pohybuje kolem 30 V nebo 36 V. Tyto druhy panelů jsou v současné době nejrozšířenější a běžně používané.

Na druhou stranu, tenkovrstvé panely mají jednotlivé články aplikované přímo na nosnou skleněnou desku. Tyto články jsou uspořádány do úzkých proužků s šířkou kolem 1 cm a délkou odpovídající výšce celého panelu.

---

Na co si dát pozor při instalaci fotovoltaiky

Účinnost solárních panelů je narušována hlavně kvůli nedostatečně odborné instalaci, nesprávné orientaci a sklonu, zastínění budovami nebo stromy, a také:

• Vysokým teplotám a intenzivnímu UV záření.
• Extrémně nízkým teplotám.
• Trvalému pokrytí sněhem nebo ledem.
• Rychlým změnám teplot.
• Prodloužené a nadprůměrné vlhkosti.

Odpovídajícím řešením je nekomplikovaný postup. Nechte přípravu, projekt i instalaci panelů na nezávislých odbornících a nesnažte se vše zvládnout sami. Projektant solárních panelů navrhne optimální způsob instalace (včetně modelu a úhlu sklonu) a umístění (střecha, pozemek, voda). Zkušený instalatér zajistí, že tyto návrhy budou řádně provedeny. Doporučujeme také zvážit odborný dohled během realizace, abyste měli jistotu, že vaše solární elektrárna bude dokonale fungovat.

ZDARMA – cenová nabídka na fotovoltaiku

U větších fotovoltaických systémů nad 1 MWp (platí to i pro menší instalace) mohou tyto faktory znamenat ztrátu statisíců korun ročně. Proto konečná cena projektu nemusí být pouze ta nejnižší nabízená v obchodě.

Vlivy počasí, které ohrožují solární energetiku

Nepříznivé povětrnostní podmínky mohou poškodit solární elektrárny. Sem patří silný vítr, krupobití a blesky. Poškození může nastat na povrchu panelů nebo na elektrických spojích.

Obavy o odolnost fotovoltaických systémů vůči extrémním povětrnostním vlivům nejsou nepodložené. Často se setkáváme s nesprávně navrženými instalacemi, které neodolaly větru. Při projektování solárních systémů na místech s vysokým větrem dbáme na správné rozložení panelů a používáme závětrné plechy, které umožňují nasměrovat vítr tak, aby neohrozil instalaci. Pokud to nestačí, panele jsou pevně ukotveny do střechy.

Tyto rizika lze předcházet správným návrhem, který zohledňuje všechny tyto faktory od začátku. Pravidelnými kontrolami po instalaci zajistíte, že spoje jsou těsné a neexistuje riziko zkratu.

Možná újma na kabeláži a koroze

Solární panely jsou připojeny k elektrické síti, pokud není problém s elektrickým připojením. To může být ohroženo uvolněním nebo poškozením kabeláže. Volné spoje, koroze a oxidace, stejně jako zvířecí škůdci na střeše, mohou způsobit přerušení spojení. To vede nejen ke ztrátám výkonu, ale také k riziku požáru.

Správné zapojení panelů, spolehlivý dodavatel a dohled nad instalací jsou nejlepší prevencí. Pravidelné kontroly jsou klíčové, stejně jako občasné sledování zobrazovacího panelu střídače, abyste zjistili případné chybové hlášení.

Mikrotrhliny a jejich dopady

I když jsou solární panely obecně odolné, mohou vzniknout mikrotrhliny, které mohou ovlivnit jejich výkon. Tyto trhliny mohou vzniknout již během výroby nebo při nesprávné manipulaci během transportu a instalace. Pokud se na panelech objeví mikrotrhliny, nelze je již později odstranit.

Je důležité dbát na to, aby byl výběr, instalace a údržba solárního systému prováděny odborně a pravidelně. To zajišťuje optimální výkon a dlouhou životnost vaší solární elektrárny.

---

Jaký bojler na fotovoltaiku

Ohřívač vody může hrát klíčovou roli při akumulaci nepoužitých přebytků elektřiny z fotovoltaických panelů, které by jinak byly vráceny do distribuční sítě.

Jedním z nejdostupnějších a ekonomicky efektivních způsobů skladování energie je využití těchto elektřinových přebytků pro ohřev teplé vody v ohřívači. Při návrhu a implementaci akumulace energie z fotovoltaických panelů by měla být respektována následující pravidla:

Minimální objem bojleru by měl být 120 litrů,

ideálně alespoň 200 litrů. Větší objem teplé vody ohřáté solární energií umožní uchování energie pro dny, kdy sluneční záření není dostatečné. • Elektrický přívod k ohřívači vody musí být připojen přímo z rozvaděče fotovoltaické elektrárny: – U jednofázových elektráren se použije kabel CYKY-J 3 x 2,5 mm2; – U třífázových elektráren se použije kabel CYKY-J 5 x 2,5 mm2.

Ohřívač vody by měl mít schopnost elektrického napájení,

což znamená možnost připojení elektrického topného prvku. Optimální je i možnost připojení dvou nezávislých topných prvků s termostatem.

Solární topný prvek by měl být umístěn v dolní části ohřívače, zatímco topná spirála pro ohřev z elektrické sítě by měla být umístěna ve středu stacionárního ohřívače. Tímto způsobem lze vodu ohřívat elektrickou energií pouze v horní části ohřívače, zatímco spodní část zůstane chladná a připravená pro ohřev solární energií. Tento systém umožní úsporu elektrické energie, pokud solární topný prvek dokáže dostatečně ohřát vodu.

V případě, že je fotovoltaická elektrárna třífázová, je vhodné zvolit třífázový topný prvek. Pro jednofázovou elektrárnu stačí jednofázový topný prvek. Volba počtu fází závisí na výkonu fotovoltaického systému. Obvykle jsou systémy s výkonem do 3,5 kWp jednofázové, zatímco systémy s výkonem nad 3,5 kWp bývají často třífázové.

Ohřívač vody by měl být pevně umístěný

Vertikální umístění ohřívačů umožňuje stratifikaci vody, což zlepšuje efektivitu ohřevu. Horizontální ohřívače obvykle nemají tuto výhodu a závěsné typy mají omezený objem. • Pro kontrolu teploty teplé vody na výstupu se doporučuje použití termostatického směšovacího ventilu, který zabraňuje vystavení riziku popálení při vysokých teplotách.

ZDARMA – cenová nabídka na fotovoltaiku

Stejná pravidla platí také pro akumulační nádrže, které jsou v některých rodinných domech součástí topných systémů. Fotovoltaická elektrárna může ohřívat vodu v různých zásobnících, například nejprve ohřevem TUV v ohřívači a poté ukládáním přebytků energie do topné akumulační nádrže.

---

Co to je fototermika

V dnešní době se často setkáváme s porovnáními mezi fotovoltaickými a fototermickými systémy, která mohou zkreslovat informace ve prospěch jednoho nebo druhého systému. S cílem přinést objektivní pohled na tuto problematiku a zároveň vyhnout se komerčním zájmům, přinášíme zde komplexní informace, které by měly lépe osvětlit výhody a nevýhody obou systémů. Jak fotovoltaické, tak fototermické systémy mají své místo na trhu, a proto je klíčové zvolit správný systém a vhodně ho využívat.

Funkčnost solárních systémů

Před zahájením rozhodovacího procesu je důležité si položit otázku:

Chci generovat elektřinu pro své spotřebiče, nebo potřebuji především teplou vodu a vytápění?

V případě potřeby teplé vody nebo vytápění je optimálním řešením fototermický systém. X Pokud je cílem generovat elektrickou energii, je ideální volbou fotovoltaický systém.

Oba tyto systémy využívají sluneční energii, což určuje jejich optimální umístění na střechách budov, aby co nejméně zasahovaly do plochy pozemku. U rodinných domů bývá obvykle dostatek střešní plochy, zatímco u bytových domů s více než třemi podlažími je střešní plocha často omezená. Je zásadní správně využít tuto plochu tak, aby přinesla co nejvyšší energetický výnos a dosáhla nejkratší doby návratnosti investice s ohledem na dlouhodobý provoz. Proto je klíčové předem určit, který typ energie je nejvíce potřebný (s ohledem na denní spotřebu) a který je nejdražší.

Orientace a zatížení střechy

Optimální orientace pro oba systémy z hlediska roční produkce je na jižní stranu. Pro optimální využití energie je doporučen sklon střechy 45°, což minimalizuje přebytky v letních měsících a maximalizuje výnosy na jaře a na podzim.

Pokud jde o hmotnost, fotovoltaické panely jsou lehčí, váží zhruba polovinu oproti fototermickým kolektorům na stejné ploše. Na druhou stranu mají nižší účinnost, což znamená, že pro dosažení stejného výkonu je potřeba více panelů. Střešní konstrukce fotovoltaického systému s výkonem 1 kW zatěžuje těžšími moduly (přibližně 80 kg) než fototermický systém (50 kg).

Propojení s odběrnými body

Fotovoltaický systém se propojuje pomocí elektrických kabelů. U fototermických systémů je potřeba potrubí z mědi nebo nerezové oceli s tepelnou izolací. Instalace elektrických kabelů u fotovoltaických systémů je jednodušší díky menším průměrům a snadnějšímu průniku skrz střechu. Na druhou stranu fototermické systémy často využívají předizolované nerezové potrubí, které se instaluje bez spojů od kolektorů ke spotřebičům, což minimalizuje riziko netěsností.

Příprava teplé vody

Většina budov, ať už rodinných nebo bytových domů, potřebuje ohřev vody. U nízkoenergetických nebo pasivních domů může být spotřeba energie na ohřev vody srovnatelná nebo dokonce vyšší než na vytápění.

Správně navržený fototermický systém v rodinném domě může ušetřit 50 až 70 % roční spotřeby energie na ohřev vody ze zdroje s běžným palivem. Náklady na kompletní systém (kolektory, zásobník, potrubí atd.) se pohybují kolem 80 tisíc Kč včetně DPH pro menší systémy určené k ohřevu 200 litrů teplé vody denně. Tento systém může přinést energetické úspory kolem 2000 kWh za rok.

Pro fotovoltaický systém určený pouze pro ohřev vody jsou náklady zhruba 100 000 Kč včetně DPH. Výše uvedené ceny se ještě mohou snížit díky dostupným

dotacím, například programem Nová zelená úsporám, který poskytuje dotaci ve výši 35 000 Kč. Proto je výhodné využít fotovoltaický systém hlavně pro generování elektrické energie pro domácnost a využít letní přebytky pro ohřev vody. Tímto způsobem lze získat vyšší dotaci.

Je však důležité si uvědomit, že jednoduché fotovoltaické systémy s přímým připojením na topné těleso jsou neefektivní a nevhodné. Proto je klíčové správně navrhnout systém a zvolit ten, který nejefektivněji odpovídá konkrétním potřebám a nárokům na spotřebu energie.

Náklady na provoz

Při běžném provozu fototermického systému s provozní dobou kolem 2000 hodin za rok jsou náklady na elektrickou energii pro oběhové čerpadlo přibližně 200 Kč ročně, pokud je cena elektřiny 2,50 Kč/kWh. Výměna chladicí kapaliny se provádí každých 8 až 12 let za cenu kolem 2 000 Kč. Náklady na provoz jsou tedy relativně nízké.

Na druhou stranu fotovoltaický systém nemá žádné provozní náklady. V případě fototermického systému záleží na elektronice (měniči), která s časem stárne.

Přehřívání v době bez odběru

Pokud fotovoltaický systém nemá odběr, nedochází k výrobě elektrické energie, a nepotřebné přebytky jsou prodány do distribuční sítě. Cena za odběr je momentálně mezi 0,30 až 0,50 Kč/kWh. Pro dodávku elektřiny do sítě je potřeba mít uzavřenou smlouvu s distribuční sítí.

U fototermických systémů se při absenci odběru v době slunečního záření někdy může vyskytnout problém s přehříváním kolektorů. Nicméně to není považováno za havarijní stav a nevyžaduje zásah člověka. Naopak je to běžný provozní stav, pro který je systém navržen.

Životnost

Fototermické kolektory mají životnost 25 let a více, a jejich výkon se po dobu životnosti nesníží, pokud nedochází k trvalému zašpinění zasklení. Záruka od výrobce kvalitních kolektorů je obvykle kolem 10 až 12 let.

Fotovoltaické panely mohou mít životnost až 25 let, avšak postupem času ztrácí výkon. Seriózní výrobci uvádějí pokles výkonu o 10 % po 10 letech a pokles účinnosti o 20 % po 25 letech.

Ekonomická stránka provozu

Ekonomická návratnost solárních systémů závisí na tom, jaký tradiční způsob získávání energie nahrazujeme. Je důležité si uvědomit, že majitel fototermického nebo fotovoltaického systému může ušetřit na spotřebě energie, ale měsíční platby za příkon zůstanou zhruba stejné. Fotovoltaické systémy mohou mít dobrou návratnost tam, kde snižují náklady na elektrickou energii (obvykle okolo 4,2 Kč/kWh), ale u systémů pro ohřev vody nebo vytápění je úspora elektrické energie nižší (okolo 2,5 Kč/kWh).

Při zohlednění všech faktorů je rozhodování mezi fotovoltaickým a fototermickým systémem závislé na konkrétních potřebách a cílech uživatele. Fototermický systém může být ideální pro ty, kdo potřebují hlavně teplou vodu a vytápění, zejména v případech nízkoenergetických domů. Fotovoltaický systém se více vyplatí pro ty, kteří chtějí generovat elektrickou energii pro své spotřebiče a využívat ji k pokrytí běžných potřeb domácnosti.

ZDARMA – cenová nabídka na fotovoltaiku

Porovnání mezi fotovoltaickými a fototermickými systémy není jednoznačné a oba tyto solární systémy mají své vlastní výhody a nevýhody. Je důležité pečlivě zvážit konkrétní potřeby, cíle a podmínky před volbou, jaký systém je pro danou situaci nejvhodnější. Správně navržený a využívaný solární systém může výrazně přispět k úspoře energie a snížení nákladů na provoz domácnosti či budovy.

Je na místě věnovat dostatečný čas a pozornost konzultaci s odborníky, kteří vám pomohou vybrat a navrhnout optimální solární systém, který nejlépe splní vaše potřeby a přinese dlouhodobé ekonomické i ekologické výhody.

---

Jaká je životnost solárních panelů

Životnost fotovoltaických panelů představuje časové období, během kterého jsou panely schopné efektivně generovat elektřinu. Běžně se stanovuje hranice životnosti na základě poklesu výkonu o více než 20 %. To znamená, že jakmile se výkon fotovoltaického panelu sníží o více než pětinu, považuje se to za ukončení jeho životnosti.

Nicméně, to neznamená, že po dosažení této hranice panely okamžitě přestanou fungovat. Pokles výkonu o více než 20 % indikuje, že panel již není tak efektivní jako na začátku, a jeho účinnost bude nadále klesat. Stále však mohou generovat elektřinu, a to i po skončení oficiální životnosti.

Po dosažení životnosti fotovoltaického panelu máte dvě možnosti. Můžete pokračovat v generování elektřiny s nižší účinností, nebo se rozhodnout investovat do nových panelů. Rozhodnutí závisí na vašich preferencích a požadavcích.

Výrobci obvykle garantují životnost fotovoltaických panelů minimálně 25 let, tedy dobu, po kterou se jejich výkon nesmí snížit o více než 15–20 %. Avšak praxe ukazuje, že mnoho kvalitních panelů může fungovat efektivně i déle. Některé zkušenosti naznačují, že pokles výkonu po 25 letech je kolem 8 % a u novějších panelů může být dokonce nižší.

Kvalitní fotovoltaické panely mohou mít životnost delší než slibovaných 25 let, spíše kolem 30 nebo 40 let. Při toleranci nižší účinnosti lze očekávat fungování až 50 let.

Důležité je však brát v úvahu i další součásti fotovoltaické elektrárny. Střídač, který mění stejnosměrný proud na střídavý a umožňuje jeho využití v síti, má také omezenou životnost, obvykle mezi 2 a 25 lety. Stejně tak baterie, která akumuluje vyrobenou elektřinu pro použití v období bez slunečního záření, má životnost kolem 10–15 let, ale může být i vyšší.

Životnost fotovoltaických panelů může ovlivnit několik faktorů, včetně kvality materiálů, údržby a vnějších vlivů. Je důležité pravidelně monitorovat stav panelů a provádět nezbytnou údržbu, aby se zajišťovala co nejvyšší životnost a účinnost celého systému.

---

Jak velkou baterii k fotovoltaice

Baterie pro fotovoltaické systémy nabízejí širokou škálu variant, lišících se materiály, kapacitou, napětím, hloubkou vybití a dalšími parametry. Přinášíme vám průvodce těmito faktory, abyste mohli vybrat tu nejvhodnější baterii pro vaši domácí solární elektrárnu.

Kategorie baterií podle materiálu:

Lithium vede před olovem. Dříve byly olověné baterie běžnou volbou, hlavně kvůli nízké ceně. Avšak jejich krátká životnost a nutnost pravidelné údržby, například dolévání destilované vody, výrazně snižovaly jejich atraktivitu. Moderní doba přinesla téměř výhradně lithiové baterie, které jsou bezúdržbové, účinnější, lehčí a trvanlivější než olověné varianty.

U nás preferujeme a doporučujeme použití lithiových baterií. Naše lithiové baterie mají záruku 10 let, ale v praxi mohou vydržet i mnohem déle, což je výrazný rozdíl oproti olověným bateriím, které by za 10 let potřebovaly být vyměněny až 2-3krát.

Kategorie baterií podle kapacity:

Uvažujte o spotřebě domácnosti. Kapacita baterie určuje množství elektřiny, které může být uloženo pro pozdější využití. Je však třeba zohlednit očekávanou spotřebu elektřiny v domácnosti, abyste neinvestovali do zbytečně předimenzované baterie.

Kapacita baterie se měří v kilowatthodinách (kWh). Pro menší rodiny s úsporným energetickým stylem doporučujeme baterie o kapacitě 6,1 kWh. Baterie s kapacitou 9,1 kWh jsou nejběžnější volbou, zatímco větší vícegenerační domy často volí baterie s kapacitou 13,5 kWh.

Důležité je také vědět, že čím menší část z kapacity baterie je využívána, tím déle baterie vydrží. Proto se často vyplatí zvolit baterii s vyšší kapacitou, aby se snížila míra jejího opotřebení.

Kategorie baterií podle napětí:

Volba je ovlivněna měničem. Existují dvě základní kategorie baterií podle napětí: nízkonapěťové a vysokonapěťové. Volba mezi nimi závisí na typu měniče, který používáte ve svém systému. Různé typy měničů jsou kompatibilní s jedním z těchto druhů baterií.

Napětí baterie se udává ve voltech (V). Lithiové baterie jsou dostupné s napětím 12V, 24V a 48V. Větší fotovoltaické systémy často využívají baterie s napětím 24V a 48V.

Kategorie baterií podle hloubky vybití:

Ovlivňuje životnost baterie Každá baterie má určenou hloubku vybití (Depth of Discharge – DoD), což udává, na kolik procent může baterie být maximálně vybita bez poškození její životnosti.

U olověných baterií je obvyklá hloubka vybití kolem 50 %, což znamená, že baterii nelze vybíjet pod polovinu její kapacity, aniž by to nepříznivě ovlivnilo její životnost. Lithiové baterie mají typicky hloubku vybití 85-95 %, což umožňuje využít většinu jejich kapacity.

Při výpočtech je třeba brát v úvahu tuto omezenou hloubku vybití. Například baterie s kapacitou 10 kWh a hloubkou vybití 85 % bude ve skutečnosti moci využít jen 8,5 kWh.

Kategorie baterií podle počtu nabíjecích cyklů:

Význam pro životnost baterie. Výrobci baterií obvykle garantují určitý počet nabíjecích cyklů. Každý cyklus zahrnuje jedno nabití a vybití baterie. Každý cyklus přispívá k opotřebení baterie a snižování její životnosti.

Lithiové baterie obvykle garantují 4000 až 8000 cyklů, což představuje vyšší únavovou životnost než u olověných baterií. Kromě délky životnosti v letech je proto důležité brát v úvahu také počet nabíjecích cyklů.

Kategorie baterií podle účinnosti:

Uvážete ztráty při přenosu energie. I moderní baterie nesou ztráty při uchovávání energie vyrobené fotovoltaickými panely. Tuto ztrátu vysleduje účinnost baterie, která udává, kolik energie skutečně lze uložit ve srovnání s tím, kolik byla vyrobena. Tato veličina se měří v procentech.

ZDARMA – cenová nabídka na fotovoltaiku

Lithiové baterie mají výrazně vyšší účinnost než olověné varianty. Účinnost lithiových baterií se pohybuje mezi 95 až 98 %, což znamená, že z elektřiny vyrobené fotovoltaickými panely lze reálně uložit 95-98 % do baterie. Naopak olověné baterie mají nižší účinnost, která se pohybuje okolo 80-85 %.

Pokud tedy solární panely vyrobí elektřinu o výkonu 1000 W, lithiová baterie by mohla uložit mezi 950 až 980 W, zatímco olověná baterie by měla výkon uložený mezi 800 až 850 W. Z toho vyplývá, že volba baterie s vyšší účinností je zásadní pro efektivní využití solární energie.

Při plánování a výběru baterie pro fotovoltaický systém je tedy důležité zvážit různé faktory, jako jsou materiály, kapacita, napětí, hloubka vybití, nabíjecí cykly a účinnost. Každý z těchto parametrů ovlivňuje výkon, trvanlivost a celkovou účinnost baterie. Proto je vhodné pečlivě posoudit potřeby vaší domácnosti a provést důkladný výzkum, abyste mohli vybrat optimální baterii pro vaši solární elektrárnu.

---

Kdy dostanu dotaci na fotovoltaiku

Jak získat finanční dotace na solární energetiku prostřednictvím programu Nové zelené úsporám? Od října 2021 se tato možnost stala ještě atraktivnější a přehlednější, přinášejíc s sebou několik nových výhod. Například teď můžete získat podporu i pro tzv. „off grid“ (ostrovní) fotovoltaické elektrárny. A co jsou ty nejnovější podmínky pro získání dotace na solární energii v letech 2022 a 2023? Pojďme si to společně probrat.

Od října 2021 byly vyhlášeny nové směrnice týkající se dotačního programu Nová zelená úsporám, které budou platit až do roku 2030. Tyto nové směrnice přinášejí v oblasti solární energetiky značné změny, a to nejen v podobě zjednodušení a zefektivnění, ale také výrazného zvýšení maximální výše finanční podpory.

Jaké jsou tedy aktuální podmínky pro získání dotace na solární energetiku v roce 2023?

Dotace z programu Nová zelená úsporám na solární energetiku jsou dostupné pro majitele a stavitelé rodinných domů. Tuto finanční podporu mohou žádat i ti, kteří se stěhují do nových rodinných domů.

Podmínky pro udělení finančních dotací jsou děleny do různých oblastí a kapitol podle konkrétního zaměření podpory. Pro instalaci solárních panelů spadáme do podoblastí C.2 (pro přípravu teplé vody) a C.3 (pro fotovoltaické systémy). V případě, že má být solární energetika součástí nového stavení, hraje roli, zda je již zahrnuta v tzv. průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Jestliže je tomu tak, není možné žádat o samostatnou finanční dotaci pouze na instalaci solárních panelů. Tato podpora je pak zahrnuta v celkové dotaci na výstavbu nízkoenergetického nebo pasivního domu v rámci podoblasti B.

Dotace na solární energetiku mohou být získány pro výstavbu fotovoltaických elektráren o výkonu od 100 kWp do 1 MWp (přibližně odpovídá ploše střechy minimálně 500 m2 a minimálně 250 solárních panelů). Tato možnost platí i pro bateriové systémy. Finanční podporu mohou žádat firmy různých velikostí, od malých až po velké, včetně firem sídlících v Praze. Je důležité si uvědomit, že tato podpora se týká pouze solární energetiky umístěné na střechách budov.

Za zmínku stojí, že žádosti o finanční dotace budou výrazně zjednodušeny. Není nutné předkládat energetický posudek, projektovou dokumentaci ani provádět výběrová řízení na dodavatele. Přesto je však klíčové podat žádost co nejdříve a zároveň zajistit, aby byla naprosto bezchybná. Tímto způsobem zvýšíte své šance na úspěšné získání finanční podpory na solární energetiku v rámci programu Nová zelená úsporám.

Podívejte se, jak fungují solární panely.

Díky, že jste dočetli až sem. Doufám, že se článek aspoň trošku líbil a přečtete si i některé další články na našem webu.