Temná strana obnovitelných technologií | Informační věk

Tlak na dekarbonizaci je silnější než kdy jindy, pokud má Austrálie snížit svou závislost na fosilních palivech a dosáhnout svého cíle snížení emisí.

Závod o dosažení cílů však přinesl několik dalších problémů.

Fosilní paliva, jako je uhlí, ropa a plyn, jsou zdaleka největším přispěvatelem ke globální změně klimatu a mají na svědomí více než 75 procent globálních emisí skleníkových plynů.

Abychom se vyhnuli nejhorším dopadům změny klimatu, je třeba do roku 2030 snížit emise téměř o polovinu a do roku 2050 čisté nuly.

Technologie obnovitelných zdrojů energie jsou na prvním místě a jejich zdroje jsou dostupné a bohaté, poskytuje je slunce, vítr, voda a teplo.

Mnoho obnovitelných inovací se již používá, od solární energie, skladování energie, elektrických vozidel až po inovativní tepelná čerpadla, vodíkové technologie, elektrické sítě a další alternativy pro uhlí, ropu a plyn.

Technologický pokrok snížil náklady.

V roce 2017 analýza CSIRO odhadovala, že přechod na obnovitelné zdroje bude stát zemi bilion dolarů; dnes je současný odhad mnohem nižší na 500 miliardách dolarů.

I když se to zdá být dobrou zprávou, existují skryté náklady, které je třeba řešit.

Environmentální poradce David Hines z Land and Water Management, Queensland říká, že výrobní proces vyžaduje více pozornosti.

Jeho obavou je, že některé komponenty jsou vyráběny v zámoří v „nízkonákladových zemích“. V těchto zemích budou výrobní systémy téměř všechny využívat fosilní paliva.

„Pokud vyrábíme tyto solární panely v zemích, kde nejsou tak přísné nebo plně vynucované politiky jako zde, dopad znečištění je značný a použité materiály jsou toxické od zpracování až po nakládání s odpady.“

Studie ukázaly, že těžké kovy v solárních panelech, jmenovitě olovo a kadmium, se mohou vyluhovat z buněk a dostat se do podzemních vod, stejně jako ovlivnit rostliny.

Tyto kovy mají také rekordní škodlivé účinky na lidské zdraví. Je běžně známo, že olovo narušuje vývoj mozku u dětí a kadmium je karcinogen.

V roce 2016 Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) odhadla, že na konci tohoto roku bylo na světě asi 250 000 metrických tun odpadu ze solárních panelů.

IRENA tuto částku předpokládala [of solar panel waste] by mohly do roku 2050 dosáhnout 78 milionů metrických tun.

Hines obhajuje přísnější hodnocení v zemích vyrábějících obnovitelné technologie.

„Musíme si být jisti, že nevyvážíme znečištění do zámoří.

„Myšlenka, že solární panely nebo elektromobily snižují atmosférický uhlík a jsou ‚bez emisí‘, je toho příkladem.

„Když jsou solární panely instalovány hromadně nad pevninou, ukázalo se, že z nich unikají toxické materiály s dlouhodobými účinky.“

Aby se zabránilo špatným rozhodnutím, která budou pociťována o desítky let později, chce Hines vyvinout více nástrojů k odhadu míry významnosti dopadů.

Výzkumník z Adelaide University, Michael McLaughlin, strávil čas studiem rizik spojených s kadmiem z jiných zemědělských zdrojů, jako jsou hnojiva a další solární produkty.

McLaughlinův výzkum zahrnuje chování a toxicitu živin a kontaminantů v systému půda-rostlina, hodnocení a sanaci kontaminovaných půd a použití pokročilých technik pro měření a monitorování živin a znečišťujících látek v životním prostředí.

Na základě své studie a zámořských studií McLaughlin uvedl, že riziko vyplavování kadmia ze solárních panelů do půdy je nízké a že většina skládek by je měla zvládnout.

„Většina skládek má dobré zpracování a monitorování výluhů; mělo by být možné je řídit, pokud tyto systémy fungují správně.“

Výzva před námi

Solární energie nikam nevede a je na vzestupu.

Globální fotovoltaická kapacita vzrostla z 1,4 GW v roce 2000 na 760 GW v roce 2020. Podle Mezinárodní energetické agentury nyní solární energie vyrábí téměř 4 procenta světové elektřiny.

Odborníci tvrdí, že tento růst nízkouhlíkové energie je také časovanou bombou.

Více než 90 procent fotovoltaických (FV) panelů je založeno na krystalickém křemíku a jejich životnost je přibližně 30 let.

Prognózy naznačují, že 8 milionů metrických tun těchto panelů dosáhne konce své životnosti do roku 2030, přičemž se předpokládá, že do roku 2050 dosáhne 80 milionů.

Jakmile doslouží, mnoho z těchto mrtvých panelů se vyhodí na skládky, i když obsahují cenné prvky, jako je křemík, stříbro a měď.

Výzkumníci se nyní předhánějí ve vývoji chemických technologií, které mohou pomoci rozložit solární články a odstranit z nich cenné kovy.

Federální a státní vlády na palubě

Mluvčí NSW Environment Protection Authority (EPA) uvedl, že solární články obecně obsahují kovy v malých množstvích.

V solárním panelu se tyto kovy nevyluhují a v důsledku toho nebylo zjištěno, že by představovaly riziko pro životní prostředí.

„Využití solárních panelů k výrobě energie nezpůsobuje znečištění; pouze když panely dosáhnou konce své životnosti, je důležité zajistit udržitelné opětovné použití, recyklaci a bezpečné možnosti likvidace.“

Úlohou EPA je identifikovat a podporovat příležitosti oběhového hospodářství, zejména recyklaci materiálů, aby bylo zajištěno, že mohou být znovu použity udržitelným způsobem.

To zahrnuje poskytování grantů průmyslu na pokrok v technologiích a také výzkumné příležitosti k řízení toku odpadu.

„Agentura EPA pokračuje ve spolupráci s průmyslem, aby zajistila, že solární panely a kovy, které obsahují, budou znovuzískány a recyklovány. Vláda NSW podporuje spolupráci s federálními a státními vládami na zajištění systému dozoru nad produkty pro solární panely.“

Vláda NSW také poskytla program Circular Solar v hodnotě 10 milionů dolarů, který má pomoci usnadnit přechod na systémy s uzavřenou smyčkou pro solární články a baterie, který zahrnuje výstavbu tří zařízení na recyklaci solárních panelů a baterií v NSW.

Shrnutí:

• Tlak na dekarbonizaci v Austrálii roste kvůli nutnosti snížit závislost na fosilních palivech a emisích.
• Fosilní paliva tvoří více než 75 % globálních emisí skleníkových plynů.
• Cílem je snížit emise do roku 2030 téměř o polovinu a dosáhnout čisté nuly do roku 2050.
• Technologie obnovitelných zdrojů, jako jsou solární panely a větrné turbíny, jsou již využívány a náklady na ně klesají.
• Skryté náklady spočívají ve výrobě solárních panelů v nízkonákladových zemích, které často využívají fosilní paliva.
• Jako problém se ukazují těžké kovy v solárních panelech, které mohou mít negativní dopad na zdraví a životní prostředí.
• Odpad ze solárních panelů by mohl do roku 2050 dosáhnout 78 milionů tun.
• Výzvou je také recyklace a opětovné použití materiálů ze solárních panelů na konci jejich životnosti.
• Vláda NSW podporuje recyklační iniciativy a cílem je udržitelné zpracování těchto materiálů.